Speleologie na Holštejnsku,

výzkumy v letech 1966-1996

(Výtah z publikace vydané k 30ti letům založení organizace)

Stavba speleologicke zakladny


Mit strechu nad hlavou to je zaklad byti. A jelikoz jsme to meli v poslednich peti letech s otazkou bydleni velmi tezke, domnivame se, ze nebude na skodu zminit se v nasledujicich radcich i o teto nasi “cinnosti“.
Kdyz nase skupina pred triceti lety vznikla, vyresila prechodne problem zakladny v podnajmu na pude Zukalova mlyna a uvazovala, jak ziskat zakladnu vlastni. Podarilo se tehdy dohodnout se zastupci obce Holstejna a byl ziskan prostor na obecnim pozemku v trati “Na potokach“. Skupina zapocala z vlastnich financnich zdroju a vlastnim pricinenim se stavbou chaty v prubehu roku 1969. Na dlouha leta je o bydleni postarano. Chata slouzi jako klubovna, prevlekarna a sklad naradi. V pripade potreby slouzi i k odpocinku a prespani. Okoli je upraveno, jsou vysazeny borovicky, prorezany listnate stromy, zrizeno ohniste a upraveno byvale smetiste za chatou.
Na prelomu roku 1990/91, soucasne s vystoupenim tehdejsiho predsedy, na ktereho byla chata “napsana“ ze zakladni organizace 6 15 a z Ceske speleologicke spolecnosti vubec, skupina chatu ztraci a je nucena prebyvat “pod sirym nebem“. Maringotka ani drevena kulna na naradi neskyta dostatek konfortu a tak je velice rychle rozhodnuto o vystavbe nove speleologicke zakladny. Je vytipovan vyrobce montovane chaty, cena na tehdejsi pomery roku 1991 jeste slusna a v nasich financnich moznostech a tak vse vidime ruzovymi brylemi a rikame si: “Tak jeste jednu zimu a mame bydleni v suchu.“
Je zpracovan projekt a zazadano o stavebni povoleni na stavebni urad v Blansku. Do tohoto okamziku bezna zalezitost. Ale to jsme jeste netusili co dokaze lidska zloba, nenavist, zaslepenost a touha po “odplate“.
V nasem pripade stacil jeden takovy clovek a meli jsme o zabavu na dobre ctyri roky vystarano.
Spisova dokumentace na stavebnim urade narustala do decimetrovych rozmeru. Jednani, odvolani a stiznosti nebraly konce. Kdyz uz vse vypadalo, ze se propracovavame ke zdarnemu konci, byla pres nas pozemek a misto budouci zakladny naprojektovana silnice, jedna z variant nahradniho reseni dopravy do obce. (Dusledek kritickeho stavu komunikace u propadani Bile vody v Nove Rasovne.)
Prostorove umisteni zakladny bylo tedy situovano do jine casti nasi parcely a tak, i kdyz opet nasledovaly protesty a odvolani, Okresni urad Blansko rozhodl v nas prospech a stavebni povoleni nabylo konecne pravni moci. Spravedlnosti bylo ucineno zadost a v okamzicich, kdy se pisi tyto radky mame vybagrovanu zakladovou jamu a zaciname stavet sklep.
Zaverem si dovolujeme podekovat touto cestou Ing. Porizkovi - vedoucimu Stav. uradu MU Blansko a ing. Sebelovi z Odboru regionalniho rozvoje Okresniho uradu Blansko za jejich objektivni pristup pri stavebnim rizeni.

Hospodarska cinnost

V nasem dobrovolnem sdruzeni, tak jako v kazde jine neziskove organizaci plati, ze na sveho narocneho konicka si musime vydelat. A pokud nechceme vse tahnout z vlastni kapsy kazdeho z nas, chte nechte musime na urcitou dobu prerusit prace badaci a venovat se cinnosti vydelecne.
Za ery sve tricetilete existence ma nase skupina na konte dlouhou radu akci, ktere byly provadeny jak za ucelem ziskani financnich ci materialnich prostredku na vyzkum, tak byly i akce “brigadnicke“, kdy ziskem byl pouze dobry pocit z vykonane prace a vedomi, ze jsme “nekomu pomohli“.
Vetsina brigad byla urcena pro obec Holstejn a Statni lesy - polesi Holstejn. Lesni brigady mely pro nas vyznam v tom, ze jsme v rade pripadu ziskali jako odmenu za praci tolik potrebne drevo na vyztuze v sachtach zavrtu nebo v jeskynich.
Cilem obsahu tohoto clanku neni stanovit vycerpavajici chronologicky soupis jednotlivych akci nasi skupiny. Chceme poukazat na nektere, u kterych se dommivame, ze je vhodne je pripomenout a zviditelnit nasi cinnost i na tomto poli.
Brigadnicke prace pro obec a polesi Holstejn zacaly jiz kratce po vzniku nasi skupiny a pretrvaly, byt v omezenem rozsahu, doposud. Patri mezi ne vyhloubeni sberne jimky pro vodovod o hl. 5 m, odvodneni cesty do Sosuvky, hloubeni pruzkumnych ryh v miste sesuvu silnice mezi Novou Rasovnou a krizovatkou Holstejn - Lipovec v r. 1978, hloubeni jamy pro septik v kulturnim dome, vykop zakladu pro garaze u hriste, uprava smetiste, likvidace nepovolenych skladek v okoli obce, uprava cesty z obce na hrad (vysterkovani), zmereni spadovych pomeru pro budouci kanalizaci v obci a dalsi.
Pro polesi Holstejn jsme uskutecnili, jak jiz bylo receno, radu lesnich brigad na prorezavkach za ucelem ziskani materialu na vydrevu v jeskynich a take jsme vykopali jamu pro septik u jejich objektu.
Dalsi kapitolou je cinnost vydelecna, kde ziskane prostredky jsou urceny na vyzkum, tj. nakup potrebneho naradi, vybaveni a vystrojeni, lana, zebriky, lezecke vybaveni, cluny, cerpadla, svitidla, kompresor, mapovaci pomucky, fotodokumentaci atd. Dale je nutno zaplatit ruzne poplatky, rezijni material, udrzbu naradi a vybaveni, naterove hmoty, elektrinu a naftu a jeste bychom mohli dlouho pokracovat az po naklady na postovni znamky a expedice, take musime mit penize na tuto publikaci a zejmena na stavbu nasi nove speleologicke zakladny, ale to uz je jina kapitola.
Prvni vetsi vydelecna cinnost v historii nasi skupiny byly geologicko-pruzkumne prace pro tehdejsi Geotest n.p. Brno v arealu brnenskeho hradu Spilberk. Prace se uskutecnily v roce 1980 a byla to prvni vetsi financni injekce pro nas samostatny start do zivota po vystoupeni ze Speleoklubu Brno a ustanoveni samostatne zakladni organizace v ramci Ceske speleologicke spolecnosti.
Behem dalsich let jsme provedli pro “Moravsky kras - provoz jeskyni“ na zaklade hospodarskych smluv:

- prohloubeni a vycisteni pristaviste na podzemni ricce Punkve u Punkevnich jeskyni v roce 1982
- stavbu ochranneho zabradli okolo propasti Macocha a na skalach nad vchodem do Punkevnich jeskyni v letech 1982 83
- hloubeni zakladu pro stavbu jerabu na spousteni lodi v pristavisti na Punkve v roce 1984
- vylom kaverny v sachte stavidla podzemni ricky Punkvy v souvislosti s montazi male vodni elektrarny v roce 1987 88
Jednou z nejzajimavejsich praci bylo prave cisteni pristaviste od nanosu. Punkva byla cela svedena do odvodnovaciho tunelu a jeji hladina byla snizena o 6 m. Mohli jsme projit suchou nohou po mistech, kde kdysi pred 50 lety prochazel profesor Karel Absolon se svymi spolupracovniky pri zpristupnovani podzemni Punkvy.
Prace probihaly tim zpusobem, ze ze dna pristaviste byly instalovany v rade za sebou lezici dopravni gumove pasy, po kterych se vytezene bahno a sterky dopravovaly na ulozne misto. Zatim nic zajimaveho a mimoradneho. Jen do doby nez byl prvni obsah kolecek vysypan na transportni pas, jejich obsah se rozptylil po dopravniku a na presypech v zari zimniho slunce zazarily mince ruznych hodnot a snad vsech evropskych statu. “Bonanza, Kralici potok, Clondyke“, zaznely vykriky jeskynaru-prospektoru. A jiz nastala tlacenice u dopravniho zarizeni. Bahno bylo prebirano hned pri nakladani do kolecek na dne pristaviste a pak jeste proslo spoustou ruk, nez se zcela zbaveno minci ocitlo na skladce. Po ukonceni prace kazdy prepocital obsah naditych kapes, mince se rozdelily na platne a neplatne, poskozene a neposkozene a mohly zacit plnit funkci, pro kterou byly urceny. Musime podotknout, ze mince ziskaly pobytem ve vode a bahne zvlastni patinu, mnohe byly poznamenany bodovou korozi ale i tyto se podarilo vratit znovu do obehu.
Do restaurace jsme chodili s ruznymi vacky u pasu a jeste po mnoha letech bylo mozno se s temito mincemi setkat v mnohych prodejnich zarizenich, snad po cele jizni Morave.
Mezi dalsi vyznamne akce i z hlediska poznavaciho patril pruzkum studny na zamku v Letovicich, ktery jsme delali v roce 1984, na objednavku Rudneho projektu Brno pro stredisko Krajske pamatkove pece Brno.
Byla provedena dokumentace stavajiciho stavu studny, zamereni jejiho stvolu a charakteristickych profilu, objasneni geologickych pomeru, tektoniky, zdiva roubeni atd.
Celkova hloubka studny od zhlavi je 53,8 m, vyska vodniho sloupce, ktery po dobu praci nekolisal cini 6,2 m. Profil studny je cely razeny ve skale o rozmerech 3 x 3,5 m do hl. 30 m, dale se plynule zuzuje na 2,5 x 2,5 m.
Pro Rudny projekt Brno a Stredisko Krajske pamatkove pece a ochrany prirody jsme dale uskutecnili jeste vyznamejsi a rozsahlejsi akci rozdelenou na 2. etapy v letech 1986 87 na hrade Pernstejne.
- 1. etapa sestavala z vycerpani vody z hradni studny a zatopenych sklepu, jejich zamereni, sledovani vodnich stavu a geologickeho vyhodnoceni
- 2. etapa pak ve vycisteni studny a sklepu od sedimentu a napadaneho materialu
Podzemi Pernstejna ukryva pet sklepu z nichz nektere jsou tesany cele ve skale. Nejzajimavejsi z nich je se vstupem z Tyrolskeho dvorku s rozvinutou delkou 26 m a hloubkou pres 8 m. Na konci skalniho sklepeni je jezirko vody o hloubce 0,6m.
Dalsi zajimavosti podzemi hradu je hradni studna, lepe receno rezervoar na destovou vodu, nebot pritok do studny ani po jejim vycerpani a vytezeni sestimetroveho zasypu a bahna na jeji absolutni skalni dno nebyl pozorovan. Profil studny je promenlivy, od kruhoveho obezdeneho v jeji horni casti, Ć 1,7 m, az po obdelnikovy profil max. rozmeru 3,5 x 2 m. Celkova hloubka studny od zhlavi na skalni dno je 26 m. Ze studny krome smrduteho obsahu byla vytazena spousta strepu z nadob, kachli, dreva, kamenu a cihel. Pro zajimavost uvadim, ze v dobach, kdy studna ztratila svuj strategicky vyznam, zhruba pred 200 lety, slouzila jako septik pro duo zachodu jejichz spodni casti otvoru jsou pri pohledu ze dna studny videt.
Do studny je zaustena v hloubce 9 m od zhlavi vodorovna stola prorazena od hospodarskych budov, pravdepodobne pro napajeni zvirat.
Krome sklepu jsme samozrejme v doprovodu i bez doprovodu kastelana pana Skrabala prosmejdili cely hrad od sklepu az po pudu, vypili stankari v podhradi veskere zasoby rumu, odhalili tajemstvi studny, sklepu i tajne chodby a pak jsme se spokojeni vratili zpet do krasovych oblasti Holstejna.
V roce 1993 se nam naskytla dalsi moznost prace v hradnim podzemi, tentokrat na hrade jmenem Novy hradek na vysokem ostrohu reky Dyje mezi Znojmem a Vranovem n/Dyji, asi 3 km od vesnice Lukov.
Byl nadherny rijnovy den, kdy jsme se vybaveni vsim potrebnym ocitli na nadvori zmineneho hradu. Nasim ukolem bylo vycistit hradni studnu (cisternu) od napadaneho a nahazeneho materialu za uplynula staleti. Po odkryti vstupu, instalaci tezebniho zarizeni a rozdeleni ukolu jsme se pustili do prace. Cisterna byla kruhoveho prurezu o prumeru asi 3,5 m a vychozi hloubce 10 m od zhlavi. Uvnitr byla spousta kamenu, dreva, omitky, napadane casti zdiva a v zaverecne fazi i voda. Krome nekolika naboju do samopalu, pozustatku to po nasich ochrancich hranic, jsme z historicke doby nic zajimaveho neobjevili. Dosahli jsme skalniho dna v celkove hloubce 11,5 m od povrchu. Jelikoz nebyl pozorovan zadny pritok vody i v tomto pripade se jednalo pouze o cisternu na destovou vodu. Podobne tri cisterny se nachazely i uvnitr stareho jadra hradu, ovsem mensich rozmeru.
Hrad vznikl ve 14. stoleti, za tricetilete valky byl v r. 1645 dobyt a nadlouho zustal opusteny.
Cela akce, ac trvala pouze jeden vikend, byla snad nejhezci za poslednich pet let.
A co zaverem?
Mimo zminene cinnosti jsme provedli radu mensich akci, napriklad:
-hloubeni pruzkumnych sachtic v Brne na ulici Vesela pro stavbu zamyslene koncertni haly
-sondy v budovach VS zemedelske v Brne
-pruzkumne sondy v ulici Kopecna v Brne
-cisteni venkovniho plaste provozni haly - skladka slinku v Cementarne Mokra a dalsi

Případné dotazy a připomínky posílejte na e-mail: nejedly@icp-brno.cz nebo přímo na

ZO CSS 6-15 Holštejnská

Ondráčkova 229

BRNO 628 00

This page was created by Radek Paruch, 1997