Speleologie na Holštejnsku,

výzkumy v letech 1966-1996

(Výtah z publikace vydané k 30ti letům založení organizace)

K dejinam hradu Holstejna v Moravskem krasu


Clenite uzemi Moravskeho krasu, protinajici rozlehle nahorni planiny Drahanske vrchoviny, pritahovalo jiz od pocatku svym prihodnym utvarenim lidskou pozornost. Snad nejvyznamnejsim dokladem spjatosti stareho osidleni vrchoviny s tajemnym svetem krasu zustava zanikly sidelni komplex stredovekeho hradu a mestecka v poloslepem udoli ponorneho potoka Bile vody, jiz ve svem jmenu Holstejn odrazejici tvarnost mista sameho, dobu i okolnosti sveho vzniku (z dosavadnich praci k dejinam hradu, osady a panstvi viz alespon KNIES 1902, 78 86; BEDNAROVA 1956; CERNY KRETINSKY 1991). Neni ostatne nahodne, ze zriceniny hradu v opustenem udoli s malou vsi lakaly prvni romanticke badatele jiz od pocatku 19. stoleti, a ze vykopy, primo na hrade podniknute roku 1858 J. Wankelem, patrily vubec k prvnim odbornym zajmem vedenym vyzkumum stredovekych fortifikaci na Morave (WANKEL 1882, 221 222).
Samotne zalozeni hradu a puvodni osady v holstejnskem krasovem udoli souviselo uzce predevsim se zasadnimi spolecenskymi zmenami ceskeho statu 13. stoleti, kdy rozmach slechtickeho i cirkevniho pozemkoveho vlastnictvi vedl k hromadnemu osazovani i doposud neosidlenych okrsku zeme. Take velky zalesneny ujezd v nitru Drahanske vrchoviny, zasahujici od starsich slovanskych osad Jedovnic a Rudic daleko k severu do povodi Bile vody a Hane, presel z majetku zemepana asi nekdy ve 40. letech 13. veku do drzeni vyznamneho moravskeho rodu erbu dvou beranich rohu, snad do rukou kastelana na Devickach a v Olomouci, Crhy z Ceblovic (k historii rodu souhrnne viz SEDLACEK 1893; TRAMPLER 1903, 1904; HOSAK 1938). Patrne az jeho synove, Bohus a Hartman, drzici zpocatku zrejme jedovnicky statek v nedilu, zahajili pak velkoryse osidlovani Jedovnicka, kde bylo v pomerne kratkem casovem obdobi vysazeno na dvacet novych vsi. Zvlastnosti kolonizacniho rozmachu panu z Ceblovic na Drahanske vrchovine byl vyrazny podil rakouskych osadniku na osidlovani, pochazejicich snad z okoli dolnorakouske Lavy, kde Bohus pravdepodobne zastaval roku 1253 kastelansky urad (CBD V.1, 32, c. 2) a kolem ktere drzel jeho bratr Hartman urcite statky jeste v 90. letech 13. stoleti (Großharras, Patzmannsdorf). V pocatcich byly strediskem tohoto statku zrejme Jedovnice, po kterych se Bohus roku 1251 ojedinele i jmenoval (CBD IV.1, 377, c. 212), po prechodu panstvi do vlastnictvi mladsiho Bohusova bratra Hartmana nekdy v 50. ci na pocatku 60. let 13. veku vsak vystoupila do popredi nutnost noveho spravniho a rezidencniho sidla, situovaneho vice v centru nove konstituovane drzavy a odpovidajiciho zvysujicim se narokum a ambicim drzitele. Ke stavbe velkeho hradu byla nakonec zvolena skalnata ostrozna, uzavirajici od jihu zvysenou zapadni cast uzavreneho udoli Bile vody, podle velke jeskyne v nitru ostrozny dostal hrad i misto same modni nemecke jmeno am, beim hohlen Stein, Holenstein (HOSAK, SRAMEK 1970, 273 274). Nepravidelne ctyruhelnikovitou plochu hradni ostrozny o delce asi 80 m a sirce priblizne 50 m, vydelenou od predpoli dvojici sijovych prikopu, zaujala bezvezova dispozice s obvodovou zastavbou a ustredni obytnou budovou v severozapadnim narozi, chranena ze sijove strany masivni plastovou hradbou (k podobe hradu TRAMPLER 1905; PLACEK 1988, 310 311; BOLINA, DOLEZEL, 1988, 327 328). V zapadnim predpoli vzniklo hospodarske prislusenstvi hradu, dvur s dalsi provozni zastavbou, na ploche terase pod severnim upatim hradni skaly se podel pristupove komunikace pocaly seskupovat domy zemedelskych podsedku a remeslniku, zamestnanych na hrade ci pracujicich pro potreby panskeho sidla. Na okolnich, pro zemedelstvi priznivych terenech vykluceny les vystridala velka, 170 200 ha rozlehla tratova pluzina, nalezejici jak k usedlostem v podhradi, tak k hradnimu dvoru (CERNY 1992, 45 47). Vznik celeho tohoto sidelniho komplexu lze patrne polozit do obdobi nekolika let pred 5. breznem roku 1268, kdy Hartman zpecetil svoji donacni listinu ve prospech zabrdovickych premonstratu velkou stitovou peceti, v jejimz opisu se poprve podle noveho sidla psal. Z blize neznamych duvodu, souvisejicich snad s urcitym respektovanim svrchovane kralovske pravomoci nad stavbami hradu, se vsak soustavneji pocal Hartman po Holstejnu jmenovat az od roku 1278, zrejme mene pravdepodobna je eventualita, ze Hartman dodatecne nekdy v letech 1278 1283 listinu z roku 1268 znovu zpecetil novejsim pecetnim typarem (CDB V.2, 115, c. 551; 576, c. 857; V.4, 496, c. 117). Moznost datace vzniku hradu i osady v podhradi do 60. 70. let 13. stoleti konecne dosvedcuji i nejstarsi archeologicke nalezy, zaraditelne do 3. ctvrtiny 13. veku.
Od doby zalozeni lze sledovat po dalsich 150 let rozvoj hradu i osidleni pod hradem. Hartman, v letech 1281 1286 brnensky komornik, se dozil jako nesporny senior moravske slechty jeste pocatku Jana Lucemburskeho na ceskem trune, v zachovanych pisemnych pramenech vystupuje naposledy jeste 1. ledna roku 1315 (KOLEKTIV 1991, 86, c. 52). Po jeho smrti nekdy kratce po tomto datu vsak cele dominium zrejme preslo s pominutim jedineho jeho syna Crhy, rytire radu sv. Jana Jeruzalemskeho v rakouskem Mailbergu i potomku Bohusovych odumrti na panovnika, a jeho prostrednictvim na rod Ronovcu, nektere statky na okrajich panstvi navic byly jiz natrvalo odlouceny do drzeni dalsich feudalu. Zmensene jadro dominia, citajici na 15 osad a mestecko Jedovnice pak nekdy mezi lety 1329 a 1334 ziskal od Cenka z Lipe Vok z Huzove erbu polotrojcari (CDM VI, 298, c. 388; VII, 25, c. 34; ZDB I, c. 23), a zalozil tak holstejnskou vetev rodu, po hrade se pisici po dalsi ctyri generace az do vymreni roku 1466 (CERNY KRETINSKY 1991, 23 43; SEDLACEK 1893, 292 296). Rozvoj hradu i osidleni dosahl prave za druhych panu z Holstejna, pohybujicich se i ve dvorskem prostredi lucemburskem, sveho vrcholu. Sam hrad se dockal pravdepodobne dalsich pristaveb, pro ktere snad pracovala nejnoveji v zapadnim predpoli hradu objevena vapenka ze 14. stoleti, osada pod hradem pak postupne prerostla v male podhradni mestecko, lokalni centrum remeslne vyroby. V holstejnskem udoli byla ve 14. stoleti pripominana i trojice rybniku (ZDO I, c. 84). Rozmach vsak zahy skoncil se zatazenim holstejnskych panu do vleklych domacich rozbroju konce 14. a pocatku 15. veku. V neklidne dobe husitskych valek, ve kterych Vok IV. z Holstejna dokonce roku 1420 v bitve pod Vysehradem padl, bylo za zaskodnickych akci vazne popleneno hradni zbozi, nektere postizene vsi pak usedlici i pro dalsi obtize (vycerpani pudy, zhorsujici se klima) opustili nadobro. V prubehu 1. poloviny 15. stoleti tak na holstejnskem dominiu zanikla temer polovina vsi, rozsahle plochy pluzin opet pokryl les. Vyjadrenim upadku statku se stal i jeho prodej poslednim zijicim clenem rodu Vokem V. z Holstejna Henikovi z Valdstejna nekdy kratce pred rokem 1437, i dalsi rychla zmena majitele nekdy pred 21. listopadem 1455, kdy se novymi majiteli hradu a odprodeji stale se zmensujiciho statku stali pani ze Sovince (KP IV, 33, c. 199; k procesu pustnuti i CERNY KRETINSKY 1991, 35 36; souhrnne CERNY 1992, 122 124).
Klidnejsi casy vsak nenastaly ani pote - nekdy kratce pred rokem 1481 se hradu nasilim zmocnil stranik Matyase Korvina, Dobes Cernohorsky z Boskovic, a pani ze Sovince o dva roky pozdeji (asi po urcitem narovnani s Dobesem) Holstejn Cernohorskym z Boskovic postoupili. O dvacet let pozdeji, roku 1503, pak bratr Dobesuv Benes prodal hrad s panstvim prislusnikovi nizsi slechty Hynkovi z Popuvek (KP V, 300, c. 189; ZEMEK, TUREK 1983, 289, c. 435; SKUTIL 1979, 24 26, c.I). Mozna prave ve zhruble dobe valek 15. stoleti doslo k vyuziti velke jeskyne pod hradem jako vezeni, cemuz by nasvedcovaly jak cetne lidske pozustatky, z jeskyne pochazejici, tak i jeji lidovy nazev "Hladomorna". Osud hradu i mestecka se prechodem do rukou nebohateho zemana naplnil - jak Hynek, tak jeho dedicka Marketa na udrzbu hradu, na kterem stejne jako oba Boskovicove jiz nesidlili, asi zcela rezignovali, po zpustnuti hradu ztratilo sve opodstatneni rovnez mestecko a take jeho obyvatele odesli. Zatimco roku 1511, kdy prodej z roku 1503 do zemskych desk vkladal Benesuv syn Dobes, se jeste uvadel "hrad Holstein, mestecko Holstejn a dvuor pred hradem s popluzim", o dvacet let pozdeji se hovorilo jiz jen o "pustem zamku Holstejne", od roku 1550 i o pustem mestecku (ZDB XVIII, c. 63; XXIV, c. 32; XXVI, c. 234). V udoli zustal osazen jedine mlyn na ponornem potoce, az v 18. stoleti vznikl opodal pansky dvur s postupne se rozsirujicim okolnim osidlenim. Vlastni zanikly stredoveky sidelni komplex holstejnskeho hradu a mestecka byl tak zachovan pro dnesni historicky vyzkum, a nepochybne bude stejne jako okolni kras i nadale predstavovat lakavou prilezitost k dalsimu badani.

Případné dotazy a připomínky posílejte na e-mail: nejedly@icp-brno.cz nebo přímo na

ZO CSS 6-15 Holštejnská

Ondráčkova 229

BRNO 628 00

This page was created by Radek Paruch, 1997